Atmosféra Země - Fyzika



Atmosféra Země

Atmosféra Země představuje v podstatě jakýsi obal naší planety. Nutno říci, že má pro nás ochrannou funkci, bez atmosféry by nebyl život!

Atmosféra je vzduchový obal Země, má tloušťku několika kilometrů a dělí se do několika vrstev, o kterých se zmíníme dále v textu. S tím jak roste výška od planety, se hustota vzduchu zmenšuje, atmosféra zvolna přechází v meziplanetární prostor, nemá přesné hranice.

 

Jednotlivé vrstvy atmosféry

  1. Troposféra
  • Nachází se od povrchu Země do výšky zhruba 18 kilometrů, horní hranice se mění podle polohy a počasí
  • Obsahuje 80% vodních par, tvoří se zde všechny druhy oblaků
  • Má zásadní význam ve vývoji počasí
  1. Stratosféra
  • Nachází se ve vzdálenosti zhruba 18 až 60 kilometrů od povrchu Země

Ve výšce okolo 30 km se vyskytuje ozónová vrstva – pohlcuje ultrafialové záření slunce, není všude stejná, na pólech je užší

  1. Mezosféra
  • Nachází se ve vrstvě 80 – 85 km od povrchu Země
  • Obsahuje mnoho iontů
  • Má velmi nízkou teplotu, okolo – 80 °C
  1. Termosféra
  • Zhruba od výšky 80 km do 600 km od povrchu Země
  • Obsahuje opět mnoho iontů a elektronů
  • Má vysokou teplotu, ta roste od 150 °C až k 1 500 °C
  1. Exosféra
  • Nejvyšší a nejvnější vrstva atmosféry
  • Obsahuje atomární vodík
  • Tvoří přechod mezi atmosférou a meziplanetárním prostorem

 

Složení atmosféry

Jedná se o směs několika plynů, které celkově tvoří vzduch. Zemská atmosféra obsahuje:

  • 78% dusíku
  • 21% kyslíku
  • 1% ostatních plynů a vodních par

 

Vznik atmosféry

Atmosféra vznikala během dlouhého procesu. Dá se dokonce říci, že i nyní se neustále vyvíjí, jedná se však o dlouhodobou záležitost, takže člověk si během svého života nevšimne žádných podstatných změn, něčeho však přece, jedná se například o vznikání ozónové díry, což je následek stále se znečišťujícího životního prostředí. Různé toxické plyny, třeba z automobilů a továren, rozhodně nepůsobí na atmosféru pozitivně.

Původní složení atmosféry při vzniku planety Země bylo chemicky zásadně odlišné od toho současného. Obsahovala z velké části směs sopečných plynů, které se odpařovaly ze sopečného magmatu, které pokrývalo převážnou část rozlohy. Mnohé tyto plyny byly jedovaté, na naší planetě tak v té době nebyl žádný život. Postupně se začal objevovat život, nejdříve v oceánech prostřednictvím zelených řas. Začala probíhat fotosyntéza, která význačně ovlivnila vývoj atmosféry.

 

Atmosferický tlak

V atmosféře se vyskytuje v závislosti na vzdálenosti od povrchu planety Země plyn nejrůznějšího složení, v nejbližších vrstvách se jedná o vzduch. Ten má určitou hmotnost a hustotu. Hustota vzduchu se pohybuje okolo 1 kg / m3, záleží na mnoha okolnostech. Za normální atmosferický tlak je považována hodnota 101 325 Pa, tedy tlak, který je možno naměřit při hladině moře. S rostoucí zeměpisnou výškou atmosferický tlak klesá. Proč? Je to jednoduché, představte si, že vzduch působí na vše, co se v něm vyskytuje, tedy i na nás lidi, určitou hmotností, která vyvolává tlak, pokud vstoupíme do větší nadmořské výšky, je logické, že nad námi je o něco méně vzduchu, tedy pochopitelně ten má menší hmotnost a tudíž na nás působí i nižším tlakem.


Překlad z a do vietnamštiny | Online překladač