Větné členy - Český Jazyk



Větný člen je základní jednotka každé věty a poznáme jej tak, že ve větě plní určitou funkci. Větné členy můžeme dělit do několika skupin a to na základě toho, jakou funkci ve větě nesou. Základní větné členy tvoří podmět a přísudek.

Podmět
Na podmět se ptáme otázkou kdo co, a jde o původce děje, může to být podstatné jméno, zájmeno a tak dále. Shoduje se s přísudkem v osobě a čísle. Příkladem podmětu je třeba: maminka, Petr, pes, zelenina….

Přísudek
Přísudek je zpravidla činnost, která v ději probíhá. Přísudek může být i několikanásobný: udeřil a utíkal rychle pryč. Nejčastěji poznáme bývá sloveso.

Přívlastek
Přívlastek nám slouží k tomu, že rozvíjí podstatné jméno, výjimečně může rozvíjet i zájmeno, například: My veličenstvo. Základ přívlastku tvoří zpravidla přídavné jméno, ale může být i číslovkou, podstatným jménem, nebo dokonce infinitivem.

Přívlastek shodný - vlastní přívlastek stojí většinou před slovem, které rozvíjí a shoduje se s ním v čísle, pádě a rodě. Příkladem shodného přívlastku je: náš starý dům.

  • Přívlastek neshodný - nevlastní přívlastek většinou stává až za slovem, které rozvíjí a neshoduje se s ním v pádě, rodě ani čísle. V praxi to vypadá tak, že nezáleží na tom, jaké slovo rozvíjí, jeho tvar ani vlastnosti se nemění.
  • Přívlastek těsný - za přívlastek těsný považujeme slova, která nám zužují smysl daného slova. Patří sem například: silnice procházející lesem byla uzavřena.
  • Přívlastek volný - Přívlastek volný můžeme z věty vynechat, a přesto bude věta dávat smysl. Přívlastek zde pouze doplňuje nějakou informaci a na zbytku textu není závislý. Do této kategorie můžeme zařadit: Dobytek, jdoucí přes hory dostihl déšť.

Předmět
Předmět bývá nejčastěji závislý na slovese a tvoří s ním skladební dvojici. Říká nám, čeho se děj týká. Ptáme se na něj všemi pády, kromě prvního a  pátého.

Holý předmět - je tvořen pouze jedním slovem: David vidí psa.

Rozvitý předmět - je tvořen více slovy: Potkala jsem Davida, Petra i Martinu.

Příslovečné určení
Příslovečné určení nám přibližuje okolnosti děje. Existuje více druhů příslovečného určení.

  • PU času (v sedm hodin) - kdy? odkdy? dokdy? jak dlouho? jak často?
  • PU místa (venku) - kde? odkud? kudy? kam?
  • PU způsobu (hezky) - pod skupiny: způsobu, míry, prostředku, zřetele, společenství, výsledků, původu, původce, okolnosti - jak? jakým způsobem? kolik? s čím? s kým?
  • PU příčiny (plakaly hlady) - pod skupiny: příčiny, účelu, podmínky, přípustky - proč se to děje?

Doplněk
Doplněk nám rozvíjí dva větné členy, předmět i přísudek. Většinou se vyskytuje na konci věty a může být tvořen číslovkou, zájmenem a podobně. Doplněk je například slovo ,,samotného“ ve větě: Nenechala ho tam samotného.


Úloha: 1  2  3  4  5  6  7  8  9  10  

Zadání:

Určete větné členy

Hned po východu slunce jsme šli pracovat na pole.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Můj tatínek denně pracuje na stavbě.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

V pohádkách zachraňují princové princezny před zlými draky.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Moje maminka je učitelka na základní škole v Praze.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Roman jel na kole do vysokého kopce za velikého deště.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Během fotbalového utkání dal nejlepší hráč rozhodující gól.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Na jaře se celá příroda probouzí k životu.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Zlevněná červená propiska ležela na pultu v obchodě.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Naše učitelka nás pozvala do cukrárny na zmrzlinu.

Řešení

Zadání:

Určete větné členy

Fotbalový zápas skončil nerozhodným výsledkem.

Řešení

Překlad z a do vietnamštiny | Online překladač