Trojčlenka - Matematika



Trojčlenku používáme při vypočítávání úloh ať už přímé či nepřímé úměrnosti. Přímé znamená například, že čím více lidí si bude kreslit, tím více tužek budeme potřebovat. Nepřímé zase znamená, že pokud pokud je něčeho více, tak něco bude méně. Příkladem může být, že čím více lidí bude uklízet, tím méně práce musíme dělat.

Většinou v příkladě budeme znát 3 údaje a poslední čtvrtý musíme vypočítat.

Přímá úměrnost

Cena za týden v hotelu je 7000 Kč. Kolik nás to bude stát, pokud bychom chtěli v hotelu zůstat 10 dní?

napíšeme si zadání takhle:

7000 Kč .......................... 7dní
x Kč ................................ 10 dní

Dále musíme zjistit jestli je to přímá či nepřímá úměrnost. 
Čím více tam budeme bydlet, tím více peněz musíme zaplatit → přímá úměrnost
Označíme si takto:

↑ 7000 Kč .......................... 7dní  ↑
   x Kč ................................ 10 dní

Šipka nahoru znamená přímá úměrnost, dolu zase nepřímá.

Teďka postupujeme takto: Začátek šipky je čitatel, a konec šipky jmenovatel.

   x    = 10
7000     7

7000 dáme na druhou stranu jako násobení
x = 7000 * 10/7
x = 10000

Odpověď bude 10000 kč za 10 dní.


Nepřímá úměrnost

Pět dělníků postaví dům za 30 dní. Za jak dlouho postaví 10 dělníků?

zase si napíšeme

5 dělníků ........... 30 dní
10 dělníků ......... x dní

Zde vidíme, že čím více dělníků na tom pracuje, tak tím méně dní budou muset pracovat. Pracují přece rychleji. Zde uvedeme jednu šipku nahoru a jednu dolů. Je jedno kde bude šipka nahoru, ale prostě musí být druhá jiným směrem. Ale je lepší mít začátek šipky od neznámé x.

↓ 5 dělníků ........... 30 dní ↑
  10 dělníků ......... x dní

a postupujeme zase jako výše. Začátek šipky je čitatel, konec jmenovatel.

 5   =   x 
10      30

30 * 5/10 = x
x = 15

Překlad z a do vietnamštiny | Online překladač